Afrodiziaka vs. feromony, čím se liší?

Vídáme je v reklamách, na eshopech i v kamenných obchodech. Slibují lepší prožitky při sexu, zvýšení libida i to, že budete více atraktivní pro opačné pohlaví. Řeč je o afrodiziacích a feromonech. Máme o nich povědomí, ale víme, v čem se liší a jaké jsou jejich přednosti?

Feromony

Slovo feromony pochází z řeckého pherein, což v překladu znamená přenášet hormon. Z toho plyne, že se jedná o substanci přenášenou jedním jedincem na druhého (stejného druhu). Feromony vylučujeme i přirozeně a oproti běžným vůním je nezaznamenáváme čichovými žlázami, ale tzv Jakobsonovým orgánem, jež leží u dutiny ústní a nosní. Opakem feromonů jsou alomony - látky působící na druhy cizí.

Kde se vzaly, tu se vzaly…

Objev feromonů jakožto látek působících na ostatní jedince proběhl, stejně tak jako většina velkých objevů, úplnou náhodou. Jistý profesor Berliner, jenž od 50. let působil na katedře anatomie v Salt Lake City, si jednoho dne nechal omylem na stole otevřenou baňku s extraktem. Později si povšimnul jistých změn ve svém chování - cítil se sebejistý, uvolněný, šarmantní. Další den pokus aplikoval i na své nic netušící spolupracovníky. Opět otevřel lahvičku a nechal ji volně působit. Z jeho kolegů, jinak nudných vědců, se najednou stali velmi příjemní, dobře naladění, a dokonce mezi sebou koketující jedinci. Profesor vytušil, že se jedná o objev velkých rozměrů, ale celý rok si nechal své tajemství úspěchu pro sebe. Poté prozradil, že se v parfému nacházejí steroidní látky androsteny a estery. Ty první pocházely od mužů a působily na ženy, druhé od žen a působily na muže. Dva z androstenů byly už dlouho předtím známy jako kančí feromony a používaly se k usnadnění páření u prasnic.

V jakých formách?

Krom toho, že je feromony vylučujeme běžně a nevědomky, můžeme si k tomuto procesu dopomoci různými přípravky. Nejvíce jsou vyráběny jako parfémy, ale najdeme je také ve formě toaletních či parfémovaných vod. Aplikujeme je buď přímo na krk, dekolt, zápěstí atd. nebo je pomocí rozprašovače nastříkáme na tělo. Můžeme je kombinovat i se svým oblíbeným parfémem, ale ve většině případů se doporučují užívat samostatně.

Účinkují až několik hodin po nanesení. Poté dojde k rozpadu feromonu, a jeho účinek tak pomine. Charakteristická vůně nosné složky však může zůstávat i několik dní (v případě neomytí) později.

Afrodiziaka

Afrodiziaka, mají stejně jako feromony řecký původ. Ten jim dala Afrodité, bohyně lásky. Především v době starověkého Řecka byla totiž afrodiziaka velmi rozšířenými látkami. K jejich výrobě se používaly především rostliny, jejich kořeny, a to jak klasické, tak i jedovaté. Z těchto rostlin se pak připravovaly různé nápoje lásky, které se podávaly vysněným milencům.

Ve středověku pak lidé často sahali po velbloudím mléku s přísadou medu, dále například po sušených červech a žížalách, které se dávaly do červeného vína, jenž bylo poté opět podáváno jako nápoj lásky. Neopomíjeli se ani beraní či kozí varlata vařená v mléce. Opakem afrodiziak jsou anafrodiziaka, což jsou látky, které touhu potlačují.

Jak afrodiziaka fungují a co obsahují?

Dle různých studií mohou afrodiziaka fungovat dvěma způsoby. V prvním případě způsobují sexuální touhu tím, že ovlivní naši mysl, ve druhém ovlivní pouze určité části našeho těla. Například tím, že zvýší průtok krve v pohlavních orgánech, čímž stimulují pocity pohlavního styku, a vyvolávají tak touhu.

Chceme-li afrodiziaka na přírodním principu, je zapotřebí vybírat z těch, jež jsou naturálními látkami. Většinou se jedná o výtažky z rostlin jako je například Saturejka (Savory), Červený ženšen, Maca či Kotvičník.